Jaká bude letos trasa? Chce se mi říct krásná, ale přece bych Vás neodbyl jen jedním slovem.

Pojďme si letos trasu trochu přiblížit a kouknout na pár fotek z trasy(máme trochu strach jestli sme to s tím odkrýváním trasy nepřehnali!).
Podrobný popis však nehledejte, na to si budete muset počkat až do posledního týdne před akcí. Ostatně jako každý rok 🙂

Nejdříve bych přiblížil čím jsem se řídil při tvorbě letošní trasy:

• sám se pochodu účastním, takže trasu vymýšlím tak, aby se mě samotnému líbila
• loni jsem se poučil, že si musím dát záležet na vzdálenosti jednotlivých stanovišť (vycházel jsem z předpokladu, že stanoviště mají být po 10 km a odchylku jsem si pro sebe nastavil na ± 3 km)
• snažím se snížit na nejmenší možné minimum chůzi po asfaltu, betonu či jiných tvrdých nepohodlných površích (bohužel jsme zemí asfaltu, takže to nejde 100%, i když by se mi to líbilo)
• snažím se trasu vést tak, aby jsme se podívali na místa, která jsou nějak zajímavá (výhledem, neznámostí či opuštěností, zvláštní stavbou, okolím, …)
• na trase je potřeba zařadit alespoň jednu rozhlednu 😉 (takové trochu nepsané pravidlo ZBdB)
• když je nevyhnutelně nějaký horší úsek (co se týká terénu), tak musí následovat příjemné místo pro stanoviště, které bude dostatečnou odměnou za nepříjemný úsek
• pokud to je alespoň trochu možné, tak se vyhnout všem frekventovaným silnicím a dlouhým průchodům městy a vesnicemi
• poslední úsek musí být (pokud je to možné) téměř celý bez asfaltu či jiného nepříjemného povrchu a měl by být po rovině nebo s krátkým stoupáním (po dlouhé chůzi je klesání velmi nepříjemné)
• cíl by měl být přímo u zastávky hromadné dopravy, aby se nemuselo už nikam dále chodit
• trasa je naplánována do oblasti, o které někteří prohlásili, že tam nelze naplánovat dobrou trasu (což je dost velká výzva na to, aby to někdo dokázal)

Zda se mi podařilo vše splnit budete muset posoudit sami, ale přeci jen trasu ještě trošku přiblížím, abych Vás nalákal:

• celá trasa, když se nakreslí na mapě, tak s trochou fantazie připomíná prasátko s ocáskem schovaným v Brně
• start a cíl jsou ve stejné nadmořské výšce jen jednu zastávku autobusu od sebe
• první úsek prochází hodně zástavbou, i když jsem se snažil maximálně využívat nezpevněné cesty, ale první stanoviště bude zaslouženou odměnou
• první stanoviště je okem viditelné z místa startu
• od prvního až k předposlednímu stanovišti před cílem se trasa neustále houpe nahoru a dolů, takže nečekejte žádnou únavnou rovinu (a v první polovině se neustále objevují nové výhledy, pak už se jde i lesy, tak je výhledů méně)
• první polovina trasy vede otevřenou krajinou, takže budou daleké výhledy na rozsvícené vesnice a města (pokud nebude zataženo), přes den se pak půjde více lesem, takže by Vám v sobotu nemělo být takové vedro
• snažil jsem se držet turisticky značených cest, ale občas z nich vědomě uhýbám, abych dal odpočinout nohám (zvláště v úsecích, kde turistická značka vede po silnici nebo vede zbytečnou nezajímavou oklikou)
• z rozhledny je krásný výhled i s panoramatickými náhledy s popisky, abyste věděli, co vidíte (pokud se Vám nebude chtít stoupat těch 144 schodů, tak je docela dobrý výhled, i když stojíte pod rozhlednou, vylézt nahoru ovšem stojí za to)
• trasu jsem celou osobně po částech prošel (zabralo mi to 4 dny) a hodlám to na podzim zopakovat vcelku společně s Vámi

Těším se na společné zážitky na cestě. Doufám, že si to všichni náležitě užijeme.

Martin Němec – Ben

A ještě těch pár motivačních foteček, ať se můžete náležitě těšit!
Jo a pokud kus trasy poznáte, nechte si to pro sebe, ať mají ostatní překvapení.